Plány na dnešní den…

…rozhodla jsem se raději nemyslet a od rána se proto snažím něčím zaměstnat. Nejdřív jsem si zaplavala ve vaně, pak brouzdala po netu, chvíli četla a dělala taky něco málo do školy, ale to opravdu jen málo; i snaha se cení, ne? Vlastně jsem jen otevřela nějakou učebnici a koukala. Tenhle stav vzájemné hypnózy vydržel necelých 5 min. Dokonce, když jsem se u snídaně doslechla, že taťulda pojede shánět nějaké drobnosti do domácnosti, nabídla jsem se, že pojedu s ním. Super, takže program na dnešní den by byl.
Celé odpoledne jsme tedy objížděli obchoďáky typu Bauhaus, Hornbach a sháněli jsme různé věci jako svorky, třížílový kabel (měli jej dokonce ve zlaté izolaci, která se nám hodí k lustru). Nato jsme se poposunuli zase do jiného gigantického obchůdku, a koupili tu pro změnu nějaký digitální teploměr za okno. Opravdu zábavné - plula jsem mezi regály, čučela jak pulec a nemyslela. Když jsem se zamyslela, bylo to hlavně proto, abych zjistila kudy ven a kde najdu taťku (protože jsem se neustále někde ztrácela). No a když už jsme byli na těch našich velkých cestách zajel se mnou papínek i do Ikei, abych z toho taky něco měla. Slintala jsem nad nábytkem a velmi živě si jej představovala u sebe v pokoji. Byla jsem ovšem velmi jemně upozorněna, že se nic velkého kupovat nebude a že mám povoleno jen koukat a nesahat. Nakonec jsem si koupila stojan na časopisy – taky dobrý.
Potom cesta domů, kafíčko a eurosport. Hlavně nemyslet a hlavně to předsevzetí dodržet alespoň do večerních zpráv.