Jen krátce

Jak je to jenom možné. Opravdu se nestačím se divit.
JÁ – ve svých letech vysedávám v knihovně, občas zajdu i do školy, nebo trávím čas v práci. Každý den je stejný. Řekla bych, že pořád stejně nudný.
A můj DĚDA? “Užívá” si své stáří v domě s pečovatelskou službou (to je trochu s nadsázkou; samozřejmě). Chodíme jej navštěvovat každý den (teda ne každý den všichni, ale vždycky někdo) a dnes si nám postěžoval, že ho zdejší babičky, tedy pardon “postarší dámy”, neustále obletují a žádají si od něj pusu.
Můj vlastní dědoušek mě v tomto směru nejen strčí do kapsy, ale bez problémů dokonce překoná :-) Nejspíš bych se od něj měla něco přiučit.