Dobří lidé

Dnes, když jsem šla do práce, tak jako pokaždé, jsem se zastavila na malinkém stánku s ovocem a zeleninou a jako pokaždé jsem si zde chtěla koupit rajčata aby mi alespoň trochu “barevně” zpestřila můj jinak nudný pracovní oběd – chleba se sýrem a salámem :-/. Nic zas až tak zvláštního na tom jistě není. Měla jsem už připravenou i onu závratnou sumu 8 Kč, kterou vždy platím … ale dnes jsme peníze nepotřebovala. Pan prodavač se na mě usmál a řekl, že dnes je to pro mě zdarma. V tu chvíli se mi samovolně vybavila reklama na Vodafone, jen místo víkendových SMS zdarma, já měla odměnu jinou☺. Chtěla jsem mu i přesto peníze dát, ale byl “neodbytný”, tak jsem po chvíli svoji marnou snahu vzdala. Potom jsme prohodili ještě pár konverzačních vět typu “tak ať vám to v práci rychle uteče” a “přeju hezkej den” a už jsem musela utíkat do práce, protože i tak už jsem dost nestíhala. Ze stánku jsem odcházela/běžela s úsměvem a příjemným pocitem; určitě ale ne kvůli tomu, že jsem nemusela nic zaplatit, ale tak celkově, mě onen pan prodavač navodil příjemnou náladu a já se pak celej den culila na zákazníky v práci jak měsíček na hnoji… Jak málo stačí k lidské radosti…