Jsme savci…

takže občas taky nasajem…

a včera večer jsme nasávali. Někteří se přisávali a jiní zvládli bez problémů oboje. Ovšem lionne, ta jen nasávala (výhra či prohra??).

Po cestě domů, si ke mně v rozjezdu přisedl jeden mladík. Myslím, že během deseti minut jízdy jsem stačila do detailu zaznamenat poslední tři roky jeho života. Brečel, vzlykal a povídal a povídal a povídal. Opustil ho přítel (ano, přítel, nespletla jsem se). Vyslechla jsem si jeho životní příběh a jediné na co jsem se celou dobu opravdu pekelně soustředila bylo to, aby mě nešťastný chlapík nepozvracel – taky nasával (štěstí bylo, že se nepřisával).

Teď mě bolí hlava a svět se točí.