Další dva dny

Tak pondělí bylo dosti krušné, nicméně nepřineslo kýžený výsledek. Doktor “Karotka” mi příliš nepomohl a jediný efekt, který mi návštěva jeho roztomile barevné ordinace přinesla bylo to, že jsem musela vypláznout 600 kaček. Ale abych nebyla jen negativní vůči této doktorské mrkvi – měl alespoň příjemný hluboký hlas.
Nové medicínské divadlo mě čeká ve čtvrtek. Něco jako druhý pokus, jen s tou výjimkou, že nejdu ke Karotkovi ale k Dášence. Ano – vyměnila jsem pana doktůrka za paní doktůrkovou. Ovšem strach a hrůzu mám pořád stejnou. To je asi ten jediný pocit, který mi neustále zůstává.

Jinak dnes ráno jsem kónečně dostala mail od prófy. Čekala jsem na něj už od pátku. Měl mi v něm sdělit, jakou super jedinečnou knihu mi vybral, abych si ji přečetla a poté udělala recenzi a referát. Celý víkend jsem se modlila “Bóže, jen ať není psaná v němčině”, to bych ji totiž mohla číst klidně celý léta a stejně bych jí asi nikdy neporozuměla. Nemám ráda němčinu. No… a moje modlitby byly vyslyšeny.
OVŠEM když jsem dnes ráno hltala slova “Vážená slečno…. velice doporučuji výtečnou knihu …. s úctou…” blablabla. Super. Kniha tedy není v němčině. NE – je totiž celá v polštině (vlastně celá přeci jen ne – resumé je psáno německy). Na to abych ji přelouskala mám měsíc. Jestli to zvládnu musím se jít asi opít nebo něco ;o)